Malí modří neposedové, znázorňující vtipně některé lidské charaktery se podobně, jako Sněhurka či Včelka Mája zabydleli v myslích malých i velkých televizních diváků – šmoulové pronikli na plátna kin i do obchodů – náš svět byl zašmoulován ! Šmoulové, drobní skřítkové žijící v lese vyjma svých osudů vtipně, s nadhledem a samozřejmě s pomocí kouzel pravidelně vítězí nad zlým, ale nešikovným čarodějem Gargamelem, jehož provází neméně záludný, avšak prostoduchý kocour Azrael. Tato dvojka touží šmouly ulovit a získat z jejich tělíček nektar, který se má stát součástí Gargamelova kouzelného nápoje. Šmoulové se však dovedou bránit nejen s pomocí kouzel Taťky Šmouly, nejstaršího a nejmoudřejšího ze všech šmoulů, ale i díky pomoci důvtipné Šmoulinky, která se o své šmoulí kamarády každý den pečlivě stará. Šmoulí příběhy napsal angličan Pierre Culliford řečený Peyo v roce 1958. Popularita dvoucoulových skřítečků byla natolik vysoká, že z původního jednoho příběhu se stává samostatný komiks a postavičky šmoulů se stávají dokonce předmětem sběratelských vášní. Na plátna kin se šmoulové dostávají v roce 1965. Opravdová „Šmoulománie“, která ovlivnila celou jednu generaci diváků a do jisté míry i popkulturu 20. století, se však rozpoutala v letech 1981 – 1990, kdy se na obrazovky dostává televizní seriál v produkci Hanna-Barbera Production – „Šmoulové“. V Česku se šmoulové objevili v roce 1988 s českými jmény Taťka šmoula, Koumák, Filuta, Šikula, Čiloun, Šmoulinka, Silák, Mlsoun, Nešika, Šprýmař, Fešák, Trumpetka, Nitka, Malíř, Kutil, Mrzout, Farmář, Lenoch, Poeta, Divoušek, Kýchal, Zvidálek, Nikdoušek, Bázlivka, Vejtaha, Šmudlík, Stopař, Snílek, Azrael,Vrtoch, Hejbimba a samozřejmě čaroděj Gargamel s kocourem Azraelem.
